Tak ani tentokrát jsme nevyšli naprázdno - jedna výhra nad Bobry ze čtyř utkání o víkendu. Sice nás to stálo více úsilí, než jsme předpokládali, ale vzhledem
k tomu, že do utkání mužů nastupoval v podstatě juniorský tým, je jakákoli výhra úspěchem.
Sobotní sestava byla skutečně kritická - pouze dva členové mužského základu a nedostatek juniorů nás donutil
zařadit do sestavy i náš desetiletý talent - Blanku. Soupeř rychle pochopil, že se o vítězství prát nemíníme,
a tak proběhla utkání ve znamení zábavy. Poměrně svižná rychlost nadhozu Iuridice B problémy nezpůsobila, a tak
se k nadhazování často dostával i náš talentovaný junior David. Ve druhém utkání se jeho oblouky staly soupeři
docela složitým oříškem, jen by jich bylo potřeba více ve strike-zóně. Blanka se snažila, seč jí její 150cm
vysoká postava umožňovala, ale v poli se příliš neuplatnila. Na pálce se ale prosadila - její pálku jsem pískal
já, takže se soupeř nestačil divit (ale pochopil a spolupracoval). Naše juniorské pole ale celkově nezahrálo ani
svůj standard, což každého individuálně docela mrzelo. Naštěstí si měli možnost následující den spravit chuť.
V neděli jsme hostili juniory Spectra a náš tým se sešel v nevídaném počtu, po odřeknutých utkáních Iuridicy a
Meteoru na hru natěšených, hráčů. Začátek utkání byl na žádost soupeře posunut o hodinu. V deset hodin se soupeř
objevil. Hmmm, tedy, soupeř - jeden z jeho hráčů. Oznámil nám, že se sešli v pěti a usoudili tedy, že nemá cenu
jezdit. To chápu, jen mi je trochu záhadou, proč raději nazatelefonoval. Pro nás to bylo zklamání, ale i výhra.
- dvě vítězství spadlá do klína a posily pro utkání mužů. Navíc jsme v tak hojném počtu mohli potrénovat složitější
herní situace a zahrát si hru sami.
Odpolední utkání proti Bábě Bobr už proběhlo podle všech regulí. Soupeř přijel se střídajícími hráči, koučem Radkou
a s normálním nadhozem. V prvním utkání jsme si vybrali každý nějakou slabou chvilku a nechali jsme se překvapit
zkrácenou hrou soupeře na pálce - téměř všechno byly bastardy nebo opozitní odpaly skrz první a třetí metu. Když si
potom ještě Karel na dvojce nechal dvakrát vyprášit rukavici a jednou poslal takový spodní příhoz na jedna,
že by pálkař musel kulhat, aby to nestihl, snažili jsme se spíš zabránit prohře rozdílem než bojovat o vítězství.
Rozdíl nás nečekal a přidali body na pálce, takže se výsledek nedá považovat za debakl.
Vzhledem k pokročilé době jsme domluvili následující hru jen na pět směn. V prní směně jsme začali třemi body
na pálce a soupeře vyprovodili s nulou. Bylo jasné, že v tomhle utkání si můžeme dělat naděje na výhru. Bobrům
už ubylo sil a jejich nadhoz byl každou minutou snadnější. Druhá i třetí směna skončila 1:1 (celkově 5:2) a
stále se nám dařilo hrát bez chyb. Ve třetí směně jsem pocítil tíhu čtvrtěho utkání za víkend na prkně a odešla
mi technika. Začalo chodit hodně BB, navíc jsme stále nedokázali sbírat sťuky soupeře a házet je na jedna
dostatečně rychle (ty save pískal soupeř a už to trochu začínalo smrdět). Zastavili jsme se na 5:6 pro Bobry.
Naštěstí jsme v další směně prolomili jejich nadhoz. Pět bodů dávalo naději. Naše pole ale nezahrálo, a tak
utkání skončilo po 10:10. Následoval tie-break s běžcem na druhé metě. Milan se odtamtud dostal až domů, ale
další dva běžce na metách jsme už nestáhli. Mnozí z nás už to odpískali, ale v dohrávce se nám hodně zadařilo.
David chytil line-drive směřující slušnou rychlostí na jeho prsa a po dvou dalších autech a jednom doběhu
opět nerozhodně. Hodně se nám ulevilo, zvlášť když byly všechny tři mety obsazené. Další směna opět s běžcem
a dvojce pro nás začala mnohem líp. Utekli jsme o čtyři body hlavně díky nepochopitelné hře Bobrů proti bodu.
Nechápu, proč prostě nenechali ty dva body utéci, když z toho mohli jednoduchou hrou na jedna udělat snadno
tři auty. Samozřejmě, že právě dva body jsme jim dovolili. Třetí aut si mohl vychutnat jeden z juniorů - nevím
jestli Leoš nebo David, ale rozhodně to oba řádsky oslavovali a my všichni s nimi.
