V neděli proběhlo poslední klání vlašimských kadetů (a kadetek) v domácím prostředí. Čekali jsme našeho oblíbeného (konečně jednoho velice hratelného) soupeře.
Utkání předznamenalo oslabení, když dva silní pálkaři na poslední chvíli odpadli, Anežka si na svou zápasovou premiéru netroufla a nikdo z kadetské zálohy o utkání neprojevil zájem. Nastupovali jsme tedy jak už bývá vlašimskou tradicí v sedmi. I tak nebyly naše vyhlídky bez šance, jelikož většina týmu předchozí den strávila na nadhazovacím stroji v kleci a i před utkáním jsme zvádli stroj a rozpal pole.
Soupeř letos překvapil. Tým, který v loňském roce stěží postavil sestavu z kolemjdoucích a rodinných příslušníků, přijel v krásných nových dresech i se střídajícími hráči a loňská nadhazovačská naděje tlačila velice slušnou rychlost při dostatečném množství strajků. Bohužel jsme čekali středně rychlé padáky, načež přišly fásty, ale ani tak nebyl nadhoz ničím neřešitelným.
V prvním utkání se nouzově poskládaná sestava rvala o vítězství ve vyrovnané bitvě. Bára s Naty zahrály bezchybný aut na druhé metě, Kačka na nadhozu likvidovala sťuky přesnými přihrávkami na Jardu na jedničce. Na pálce jsme jediný odpal proměnili ve vyrovnávací bod. Zdálo by se, že partie bude až extrémně vyrovnaná. Problémy přišly až s koncem soupeřovy pálky. Pidipálkaře se Kačce párkrát podařilo poslat na metu zdarma a pak přišel trest. Na plné mety jde začátek pálky - příbramská jednička, pálí do zadního pole, Jakub míjí míč v letu a musí dozadu. Než se podařilo míč dostat do vnitřního pole, čtyři body jsou doma. Následný průběh byl ještě smutnější. Na pálce jsme začali se dvěma auty a Jarda to psychicky nezvládl a po čtyřech nadhozech si šel sednout. V poli se pak začala projevovat nervozita. Malí pálkaři opět plnili mety a vnitřní pole navíc začalo dělat chyby. Jarda ani Naty těsně nedosáhli na dva odpaly, pak Bára dostala ukázkové jesle a ani lufty v zadním poli se nedařilo chytat. Teprve po timeoutu a vysvětlení si situace se zadařilo udělat při plných metách dva auty. Na pálce byla nervozita ještě čitelnější. Švihané metrové bally (Jarda, Naty), prostáté strajky (Karlos) a nezkušenost (Eliška s Jakubem). Ještě těsně před koncem přišel trochu vystrašit soupeře Kamil. Po Kubovi a Elišce šel na pálku při dvou autech. Vypadalo to na metu zdarma a třetí aut chybějícího hráče, ale pak se Kamil potkal s míčem a běžený homerun byl na světě. Eliška měla co dělat, aby stihla před rychlým Kamilem utíkat. Tím ale utkání skončilo a soupeř si mohl připsat letošní druhé vítězství v soutěži -
9:13
Druhé utkání nevěstilo o mnoho lepší průběh. Bára si natáhla sval zespodu chodidla, Kamil z fotbalu spíš přikulhal než přišel. Kadeti ale ukázali vůli vyhrát. Po znovu vyrovnaném průběhu a velkém tlaku na náš nadhoz skrze miniaturní strajkzonu se nakonec dobrá věc podařila a připsali jsme si výhru
11:8. Rozpálil se Jarda, přidal se i Kamil a ostatní se také občas trefili. Pomohla i přeci jen větší únava příbramského nadhazovače.
